Podpora fungování má mít tři pilíře.
Evropská komise ve středu představila novou strategii, díky níž bude schengenský prostor, největší prostor volného cestování na světě, silnější a odolnější.
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Schengenský prostor je domovem více než 420 milionů lidí v 26 zemích. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích mezi státy tohoto prostoru je nedílnou součástí evropského způsobu života: téměř 1,7 milionu lidí žije v jednom státě Schengenu a pracuje v jiném státě.
Před pandemií koronavirus prošlo každý den mezi státy Schengenu okolo 3,5 milionu lidí.
Silnější směrem ven, svobodní dovnitř
EK připomněla, že volný pohyb osob, zboží a služeb je klíčem k oživení Evropy po koronakríze. Nová strategie zhodnotí výzvy, kterým schengenský prostor čelil v posledních letech, a stanoví cestu, která zachová výhody Schengenu.
Strategii představili místopředseda EK Margaritis Schinas a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Podle jejich slov má podpora dobrého fungování schengenského prostoru tři pilíře: účinné řízení vnějších hranic EU; posílení vnitřních opatření na kompenzaci chybějících kontrol na vnitřních hranicích, zejména pokud jde o policejní spolupráci, bezpečnost a řízení migrace a do třetice zajištění důkladné připravenosti a řízení včetně rozšíření Schengenu.
„Díky nové strategii budeme silnější směrem ven, abychom byli svobodní směrem dovnitř. Nejmodernější IT systémy zlepší správu vnějších hranic, zatímco lepší policejní spolupráce a společné řízení migrace pomohou posílit schengenský prostor bez hraničních kontrol,“ vysvětlila Johanssonová.
Zabezpečení efektivního řízení hranic
Schengenská strategie chce zajistit efektivní řízení vnějších hranic EU prostřednictvím zavádění stálého sboru evropské pohraniční a pobřežní stráže, zavedením interoperability informačních systémů pro správu hranic a migrace do roku 2023 a návrhem na digitalizaci žádostí o víza a cestovní doklady.
EK vyzvala na úzkou spolupráci mezi členskými státy při prevenci a boji proti bezpečnostním hrozbám, což má vnitřně posílit schengenský prostor.
Mezi nové iniciativy patří: kodex policejní spolupráce EU; modernizace právního rámce pro výměnu informací o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel a také rozšíření využívání předběžných informací o cestujících letů v rámci Schengenu.
EK zdůraznila, že budoucnost Schengenu musí být ve znamení rozšíření o ty členské státy EU, které ještě nejsou součástí tohoto prostoru. Technické parametry splnili Bulharsko, Rumunsko i Chorvatsko, jejich členství však brání některé členské země Unie.
Revize mechanismů
Komise navrhla i revizi schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Změnou je zrychlení procesu hodnocení a zrychlený postup v případě závažných nedostatků, které by mohly ohrozit Schengen jako celek. Každý rok bude výroční zpráva o stavu Schengenu prodiskutována s Evropským parlamentem a Radou EU. Revidovaný mechanismus obsahuje vylepšené sledování dodržování základních práv.
Komise uvedla, že v průběhu tohoto roku navrhne revizi Schengenského hraničního kodexu s cílem zvýšit odolnost Schengenu vůči vážným hrozbám.
Chce předložit i pohotovostní plán, který umožní reaktivaci systému zelených pásů pro nepřerušovanou nákladní dopravu v případě budoucích krizí. Na závěr Eurokomise zahájí dialog s členskými státy s cílem řešit dlouhodobé znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích EU.
Schengenský prostor tvoří všechny země EU kromě Bulharska, Kypru, Chorvatska, Irska a Rumunska. Zahrnuje také čtyři země mimo Unii: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
