Země G7 během pandemie neudělali dost pro podporu rychlé dekarbonizace hospodářství.
Země skupiny G7 od vypuknutí pandemie koronavirus investovaly do fosilních paliv o několik miliard dolarů více, než do obnovitelných zdrojů energie.
Vyplývá to z nové analýzy zhotovené charitativní organizací Tearfund, think-tankem Overseas Development Institute (ODI) a Mezinárodním institutem pro udržitelný rozvoj.
Neudělalo se dost
Jak píše britský deník The Guardian, země G7 v období od ledna 2020 do března 2021 vyčlenili na podporu ropy, uhlí a plynu dohromady 189 miliard dolarů (154,8 miliard eur), přičemž na obnovitelné zdroje energie 147 miliard dolarů (120,4 miliard eur).
Kanada a Spojené státy přitom nepodpořili fosilní paliva jen finančně, avšak i formou odstranění či zmírnění platných ekologických regulací a omezení.
Ve většině případů byla finanční pomoc bezpodmínečná, tedy vlády nevyžadovaly za peníze záruky, že společnosti sníží své emise skleníkových plynů, nebo že budou méně znečišťovat životní prostředí, píše The Guardian.
Letecký a automobilový průmysl dostal od zemí G7 dohromady 115 miliard dolarů, z nich 80 procent bezpodmínečně.
Plánovanou vrcholnou schůzku G7 v anglickém hrabství Cornwall 11. června uvede britský premiér Boris Johnson, který v minulosti řekl, že chce sjednotit země s cílem vytvořit po pandemii zelenější a prosperující budoucnost. Pozvání dostali kromě zemí G7 i Jihoafrická republika, Austrálie, Indie a Jižní Korea.
Jak však píše The Guardian, analýza odhaluje, že země G7 za posledních 15 měsíců neudělali dost pro podporu rychlé dekarbonizace svého hospodářství.
„Každý den jsme svědky zhoršujících se následků klimatické krize pro komunity po celém světě – zničené úrody; povodně a požáry zachvacujúce města a vesnice; rodiny čelící nejisté budoucnosti,“ řekl představitel nadace Tearfund Paul Cook.
„Současné rozhodnutí zemí G7 buď urychlí přechod k bezpečné klimatické budoucnosti, nebo ohrozí dosavadní úsilí vyřešit klimatickou krizi,“ dodal Cook.
V zemích G7 sice žije deset procent světové populace, jsou však zodpovědné za téměř čtvrtinu světových emisí oxidu uhličitého.
Udělali se i pozitivní kroky
Mezinárodní společenství minulo během pandemie bezprecedentní množství peněz. Podle odhadů utratilo 50 největších ekonomik světa na stimulační balíky v roce 2020 dohromady nejméně 14,6 bilionu dolarů (11,96 bilionu korun).
Nejvíce finanční pomoci šlo dopravnímu sektoru. Výpomoc dostali mimo jiné společnosti Air France, British Airways, Ryanair, easyJet, Lufthansa, Japan Airlines, Alitalia, Renault a Honda.
Některé země G7 však udělali i pozitivní kroky, píše se ve zprávě. Itálie v únoru prodloužilo do září zákaz vrtání pro fosilní paliva. Británie a Francie oznámily, že přestanou podporovat fosilní paliva v zahraničí. Londýn zároveň oznámil, že do roku 2030 zakáže nové benzinové a dieselové vozy.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v květnu zveřejnila studii, podle níž jsou současné klimatické cíle států nedostatečné pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, připomíná The Guardian.
